|
|
Vliv pachu predátora na rychlost evakuace trávicího traktu invazního hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus)
BRYLLOVÁ, Vendula
V průběhu posledních 30 let hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus) kolonizoval značnou část evropského říčního systému a podobný trend lze pozorovat ve Velkých jezerech v Severní Americe. Souběžně se ovšem hlaváč černoústý na těchto lokalitách dostává pod silný predační tlak původních predátorů, který se ovšem jeví jako zanedbatelný pro destabilizaci jeho populací. Avšak kvantifikace nepřímého vlivu těchto predátorů na hlaváče černoústého stále chybí. Cílem předložené diplomové práce bylo odhalit vliv chemických signálů původního, troficky výše postaveného predátora (úhoře říčního - Anguilla anguilla) na rychlost evakuace trávicího traktu níže postaveného predátora - hlaváče černoústého. V rámci experimentu byli hlaváči testováni v prostředí: 1) bez chemických signálů (kontrolní skupina); 2) s chemickými signály původem od úhoře krmeného hlaváči s obohacením vody o alarmové feromony kůže hlaváčů (konspecifická úprava); 3) s chemickými signály původem od úhoře krmeného rousnicemi (heterospecifická úprava). Jednotlivé úpravy byly testovány na rychlost evakuace larev pakomárů v trávicím traktu hlaváčů. Rychlost evakuace trávicího traktu hlaváčů černoústých se v jednotlivých testovaných úpravách statisticky průkazně nelišila. Testovaná potrava byla u všech úprav evakuována do 9 hodin od počátku experimentu. Ze získaných výsledků vyplývá, že přítomnost chemických signálů od výše postaveného predátora (úhoře říčního), se současným výskytem či absencí alarmových feromonů původem z potravy (níže postaveného predátora), nemá vliv na rychlost evakuace trávicího traktu hlaváče černoústého, což se jeví jako další výhoda tohoto vysoce invazivního akvatického druhu při kolonizaci nových území.
|
|
|
Vliv invazní želvy nádherné na vývoj pulců skokana hnědého v různých etapách jeho vývoje
VODRÁŽKOVÁ, Magda
Interakce predátor-kořist řídí vývoj mnoha behaviorálních a morfologických změn u živočichů. Ve vodním prostředí chemické podněty spolehlivě umožňují kořisti posoudit a vyhnout se riziku predace. Přítomnost predátora ovlivňuje populace kořisti buď přímou predací snížením její početnosti a změnou jejího chování, nebo modifikací různých částí jejich životní historie. Efekt vyvolaný rizikem predace může mít na populace silnější dopad, než přímý efekt mortality V posledních desetiletích se četnost a význam invazních druhů zvyšuje především v důsledku neúměrného růstu světového obchodu se zvířaty a rostlinami. Nepůvodní želva nádherná (Trachemys scripta elegans) má potenciál narušit vodní ekosystémy ve střední Evropě kvůli svým silným konkurenčním schopnostem a oportunní stravě. Tato práce přináší výsledky experimentů, ověřujících vliv přítomnosti nepůvodní a potenciálně invazní želvy nádherné na parametry životní historie embryí a larev skokana hnědého (Rana temporaria). Konkrétně se jedná o to, zda chemické podněty přenášené predátory způsobují změny v době líhnutí, vývojové fázi a velikosti těla při líhnutí pulců skokana a při jejich metamorfóze. současně jsem experimentálně ověřila dynamiku ontogeneze pulců v různých časových vzorcích přítomnosti invazního predátora. Přítomnost predátora ovlivnila všechny zkoumané faktory. Zjistila jsem, že při absenci želvy se embrya vylíhla za 12 dní, zatímco za přítomnosti predátora bylo líhnutí urychleno o dva dny. Embrya se se navíc vylíhla menší a v nižším stupni vývoje než bez přítomnosti predátora. Přítomnost želv zkrátila dobu metamorfózy pulců ze 110?11,7 dnů na 93?13,0 dnů (průměr ? S.D.). První metamorfovaní jedinci byli zaznamenáni 65. den a 80. den od vylíhnutí v přítomnosti predátora a v kontrolní skupině, resp. Metamorfovaní jedinci byli statisticky významně menší (12,8?0,99mm) v přítomnosti predátora než v kontrolní skupině (15,2?1,27mm). Trajektorie rychlosti růstu byly podobné u obou variant. Obrana pulců vyvolaná predátory byla tedy evidentní ve vyšších rychlostech vývoje a menších velikostech při metamorfóze bez významných změn v růstu. Pulci měli delší larvální období a byli menší velikosti při metamorfóze a nižší tělesné hmotnosti, když byl predátor přítomen v raném vývoji, než když se pulci vyvíjeli bez predátora. Časná přítomnost predátora nápadně snižovala růstové přírůstky pulců v raném vývoji. Po odstranění predátora se růst zrychlil nad úroveň naměřenou v podmínkách, kdy byl predátor přítomen v pozdní fázi vývoje, i bez přítomnosti predátora. Tyto rychlosti růstu však nepřesáhly rychlosti růstu stejně velkých pulců v ostatních treatmentech, a proto nebyly dostatečné pro kompenzaci zpomalení růstu v první části vývoje. Přítomnost predátora v pozdním vývoji pulce neovlivnila ani dobu do metamorfózy, ani velikost/hmotnost těla při metamorfóze. Výsledky ukazují spíše vzácně dokumentované typy reakcí kořisti obojživelníků na predátory. Tato studie rozšiřuje okruh studovaných predátorů, včetně vlivu na různé fáze vývoje potenciální kořisti.
|
|
| |
|
|
Fenotypová plasticita perloočky Daphnia cucullata ve dvou polabských tůních
Volemanová, Eva ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Pichlová, Radka (oponent)
3 ABSTRAKT Charakteristické helmy u perlooček Daphnia cucullata, které zvyšují jejich odolnost proti řadě bezobratlých predátorů, mohou být indukovány jak chemickou, tak mechanickou cestou - kairomony predátorů, ale též slabým náhodným prouděním. Porovnávala jsem odpověď klonů D. cucullata, pocházejících ze dvou polabských tůní, které se liší predačními režimy, na oba tyto faktory. Ve větší tůni (Řehačka) je hlavním predátorem perloočka Leptodora kindtii a populace D. cucullata zde vykazuje typickou cyklomorfózu. V malé tůni (Bezednice) perloočky D. cucullata přes přítomnost larev koreter Chaoborus flavicans helmy nevytvářejí. V laboratorních experimentech jsem porovnávala reakce klonů D. cucullata z těchto dvou tůní na kairomony larev koreter a turbulence. Kairomony indukovaly signifikantně delší helmy u klonů z obou tůní, ale jen klony z velké tůně reagovaly také na turbulenci. Jelikož všechny perloočky v experimentech reagovaly na kairomony larev koreter, předpokládám, že koncentrace kairomonů v malé tůni je zřejmě nedostačující k vytvoření morfologických antipredačních struktur, nebo je zde velké množství alternativní kořisti. Odlišnost reakcí na turbulence naznačuje, že selekce pro klony reagující na turbulence je mnohem silnější ve velké tůni. Ve své práci navrhuji, že klíčovým selektujícím faktorem...
|
|
|
Vliv přítomnosti invazivní želvy nádherné na aktivitu pulců skokana hnědého
KLAPKA, Vladimír
Práce se zabývá faktory, které mají vliv na pohybovou aktivitu pulců. Významným faktorem je riziko predace. Přítomnost predátora nebo jen jeho metabolitů vyvolává u mnoha druhů pulců snížení pohybové aktivity. Dalším faktorem, který ovlivňuje pohybovou aktivitu pulce, je jeho přítomnost ve skupině jedinců stejného druhu. Pro vyhodnocení vlivu těchto dvou faktorů na pohybovou aktivitu pulců Rana temporaria v přítomnosti metabolitů invazivní želvy Trachemys scripta elegans byl vytvořen laboratorní experiment. V experimentu byla míra pohybové aktivity pulce vyjádřena jeho uplavanou vzdáleností, která byla měřena pomocí kamery a vyhodnocovacího softwaru EthoVision. Z výsledků měření vyplývá, že pulci v přítomnosti metabolitů želvy projevili antipredační chování, snížili svoji pohybovou aktivitu. Přítomnost pulce ve skupině dalších 5 jedinců stejného druhu neměla vliv na jeho pohybovou aktivitu. Skupina spolu mohla komunikovat pouze chemickými signály. Naopak byla zjištěna interakce mezi vlivem přítomnosti metabolitů predátora a vlivem skupiny. Pulci ve skupině v přítomnosti predátora vykazovali větší pohybovou aktivitu než samotní pulci v přítomnosti těchto metabolitů.
|
host ::
RSS.